LXI. Libuše! což tvému zraku bylo

František Jaroslav Kamenický

LXI.
Libuše! což tvému zraku bylo
Libuše! což tvému zraku bylo
Roucho budoucnosti odkryté! Zlato v země žilách zaryté Rozkazem tvým z nich se vydobylo.
Věštecké tvé oko objevilo Proudy krve Vlastou prolité; Tys viděla příští rozvité, Jež tvé vlasti nebe usoudilo. Kýž mám jednu jiskru oka tvého, Bych prohlédnul onnu temnotu, Jenž zaclání záři zraku mého! Pak bych zíral v budoucnost své vlasti, Pohřížené v dlouhou dřímotu: Procitne-li k bláze aneb k strasti?! – [69]