Se zalíbením na Váceslava
Zkvétajícího lid pozírá,
Do svatyně když se ubírá,
A tam kleče Pánu chválu vzdává;
Neb když soutrpně u lože stává,
Na němž chudý Lazar umírá;
Aneb když si slzy utírá
Nade hrobem otce Vratislava.
Mnohé srdce nad takýmto květem
Radostí tu svatou zaplesá,
Matky svým naň ukazují dětem.
Vtěleného toho návidějí
Cheruba i sama nebesa,
Ano zemi té ho závidějí.