XII. Bohužel! – Lutická Drahomíra,

František Jaroslav Kamenický

XII.
Bohužel! – Lutická Drahomíra,
Bohužel! – Lutická Drahomíra,
Jenž po chotě smrti vladařila, Že – jsouc pohanka – zas pomařila Květ, jejž nová vydávala víra.
Však neslušně v pekelného štíra Kněžnu tuto pověst znetvořila; Orlici, byť dravý pták i byla, Neslušnoť zohyzdit v netopýra. Mnohé skvrny, mnohé velké vady Měla hrdá její povaha, Nezkrocená žádost cti a vlády; Nejvíc však na této vlastenkyni Tíží ohavná ta odvaha, Jíž se prohřešila na své tchyni. [92]