XVII. Ve studené chyši pod Petřínem

František Jaroslav Kamenický

XVII.
Ve studené chyši pod Petřínem
Ve studené chyši pod Petřínem
Chorá v zimní večer vdova kvílí; Posledníť již chleba sousto sdílí Se sirotky v loži bezpeřinném.
Se dřívím tu, šatstvem, chlebem, vínem Vstupují dva muži, plni síly, A složivše dary pryč hned pílí – Kníže Václav s věrným Podivínem! Žádný jiný o témž činu neví, Leč ta rodina a její chyše; Pán ni sluha slova nevyjeví. Anjel však otvírá knihu zlatou, Na list skvostný jméno „Václav“ píše; Nebe jeví nad tím radost svatou. [97]