XIX. Kdo tak pozdě večer do žaláře,

František Jaroslav Kamenický

XIX.
Kdo tak pozdě večer do žaláře, Kdo tak pozdě večer do žaláře,
Do tmavého, v píli přichází? A kdo v zápětí ho provází? Přívětivá obou dvou jest tváře. Osvěcuje tmu svítilny záře; Vězeň z dřímoty se vyrazí – Leká se, že jdou již s provazy, K popravní by vázali ho káře. Než strach jeho brzo v slast se mění, Vidíť, že to samo jesti kníže, A že přináší mu – propuštění! Také skutky činí víra kříže! – Z nebe zazní pak tu ohlas jemně: „Byl jsem vězněm, a on přišel ke mně!“ [99]

Kniha Lilie a růže (1846)
Autor František Jaroslav Vacek