XX. Každý za skutek, jejž prokážeme

František Jaroslav Kamenický

XX.
Každý za skutek, jejž prokážeme
Každý za skutek, jejž prokážeme
Ze soustrastné lásky bližním svým, Života bědami sklíčeným, Odplatu tam někdy nalezneme:
Nahotu-li rouchem odějeme, Pokrm ústům dáme hladovým, Útěchu přinesem nemocným, A pocestným nocleh dopřejeme. Bůhčlověk sstupujeť s nebe dolů, A co chudý Lazar u dveří Prosí o drobty s našeho stolu. Za každý pak doušek čerstvé vody Tam nás skvostnou poctí večeří, Lahodnější nad královské hody. [100]