XXXII. Na Vyšehradě se velká sláva

František Jaroslav Kamenický

XXXII.
Na Vyšehradě se velká sláva
Na Vyšehradě se velká sláva
Připravuje Libušinu městu: Polský vévoda si za nevěstu Zvolil zpanilou dceř Boleslava.
Krása její srdce Mečislava Láskou jala; do Čech koná cestu S četným komonstvem: a jižjiž jest tu! Dubravka mu s rukou srdce dává. Velké věno s sebou veze z Prahy: Stříbro, zlato, perly, kamení, Zvlášť pak jeden klenot veledrahý; Svatý jest to poklad všehomíra, Jeho osvěta a spasení: Blahozvěstná křesťanská to víra! [112]