XLII. K spáse nestačí jen víra pouhá,

František Jaroslav Kamenický

XLII.
K spáse nestačí jen víra pouhá, K spáse nestačí jen víra pouhá,
Marné jazykem jí vyznávání, Chlubné křesťanem se nazývání, Zlolajících úst modlitba dlouhá. V pohanských kdo brodí se a plouhá Při tom neřestech, a k požívání Hříšných rozkoší své srdce sklání – Ten se Bohu posmívá a rouhá. Jazyk jeho klamný jest a lhavý; Pro něj čestné jméno křesťana Jest jen potupa a přezděv pravý. Jenom ten smrtelník někdy vstoupí V právo nadhvězdného měšťana, Kdo za peníz cností si je koupí! [122]

Kniha Lilie a růže (1846)
Autor František Jaroslav Vacek