XLIII. Žel a smutek bolně srdce svírá

František Jaroslav Kamenický

XLIII.
Žel a smutek bolně srdce svírá
Žel a smutek bolně srdce svírá
Zbožnému pastýři Vojtěchu: Mnohých, vznešených zvlášť, u Čechů V životě že nejeví se víra.
Proto mnohou s očí slzu stírá, Nepřeje si ani oddechu, Aby pohnul i ty k poslechu, Jichžto šíje pokoře se zpírá. Vida pak, že nic tu neprospěje Horlivost a snaha, do Říma K náměstkovi Páně odtud spěje. Nechtě déle pastýřem být stáda, Jenž si hlasu jeho nevšímá, Biskupský se sebe ouřad skládá. [123]