XLV. Nesmírná se v zemi České zmáhá

František Jaroslav Kamenický

XLV.
Nesmírná se v zemi České zmáhá
Nesmírná se v zemi České zmáhá
Bída – již nastává hlad a mor; Hyne lid i nerozumný tvor; Hospodin se smilováním váhá.
Ještě žádná nepřichází vláha Od Šumavy mrakonosných hor; Boleslav vysílá knězstva sbor Do Říma – než Vojtěch jít se zdráhá. Předkládají mu však země bídu, Víry svaté zmar a hynutí, Slibujíce polepšení lidu. Podnět takový a vůle jistá Páně náměstka ho přinutí, Že se k návratu do vlasti chystá. [125]