XLVI. Z Říma již se nazpět do Čech vrací

František Jaroslav Kamenický

XLVI.
Z Říma již se nazpět do Čech vrací
Z Říma již se nazpět do Čech vrací
Vojtěch, poslušen jsa rozkazu; An tu patří vlasti na zkázu, Srdce v těle div mu nekrvácí.
Slzící tu oko odevrací Od obecné zpousty obrazu, Vida, Pán jak přísně úrazu Tresce a jak tvrdošijnost zplácí. Odpočívaje od nepohodlí Dlouhé cesty na vysoké hoře Žehná zemi a se za lid modlí. Eliáše modlitba to zdárná! Lijeť déšť se z oblaků co z moře; Zelená se hora suchopárná! [126]