LXIV. Blaze tomu, jenžto se ubírá

František Jaroslav Kamenický

LXIV.
Blaze tomu, jenžto se ubírá Blaze tomu, jenžto se ubírá
 Touhou srdce puzen v onen kraj, Ztracený kde opět mu se ráj Jako vykouzlený rozprostírá! Kde se oko jeho otevíráotevírá, Lady svatyně a Milka háj; Kde mu zkvítá nový lásky máj, Jenž mu sladkou tísní srdce svírá. Blaze, kdo si v světa poušti najde Věrnou skrz ten život průvodkyni, Dříve než mu lásky slunce zajde. Blaze, komu příroda v svém lůnu Upřímnou vychová přítelkyni, Hodnou žezla, koruny a trůnu – [144]

Kniha Lilie a růže (1846)
Autor František Jaroslav Vacek