LXX. Krása podmaní i srdce reka,

František Jaroslav Kamenický

LXX.
Krása podmaní i srdce reka, Krása podmaní i srdce reka,
A to vřelejší tím láskou vře: Sličnou Jitku Břetislav jen zře, A již vlní v něm se citů řeka. Roztoužený s panoši tu čeká Na kořist své lásky v klášteře; A když panny ranním ve šeře Jdou do kůru, mladý rek je leká; Chopí Jitku – již s ní na kůň sedá; Panny křičí: „Pomoc – neštěstí!“ Lid se sbíhá – Jitka chví se bledá. Marný odpor – Břetislav meč tasí, A si davem cestu proklestí, Šťastně Judytu a sebe spasí. [150]

Kniha Lilie a růže (1846)
Autor František Jaroslav Vacek