LXXIII. V smutném lidstva též i vládyk sboru

František Jaroslav Kamenický

LXXIII.
V smutném lidstva též i vládyk sboru
V smutném lidstva též i vládyk sboru
Hořekuje kníže Břetislav; V černý plášť proměnil zlatohlav, Bujarou svou mysl ve pokoru.
Za vévodu přijat bez odporu – Celá Praha volá mu: „Buď zdráv!“ – „„Štít buď národu, braň jeho práv, „„DrzýchDrzých potři cizozemců vzdoru!““ Takými zas slovy napomíná Sirotka tu slepý Jaromír, Pro Bůh živý ho a vlast zaklíná. Mladý rek ta v srdce slova skládá, Jará prsa dme mu citů vír, A lid kleče s hůry o zdar žádá. [153]