LXXXV. Čí se oko nezalilo,

František Jaroslav Kamenický

Čí se oko nezalilo, Když mu bylo opustiti vlast, O ten nezná onné lásky slast, Jížto nebe zde nás oblažilo. A čí srdce v dáli netesknilo, Ten necítil lásky žel a strast; Za hřích těžký mělby to si klást, Srdce jeho že tak tvrdé bylo! A kdo vlast svou za zem každou smění Lehkovážně, ten co povrhel Vymazán buď z svého pokolení; Zasluhujeť, aby bez památky Zapomenut v zemi cizí ztlel, Jenž co zrádce opustil své matky! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

423. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Prosba k Nebi. (Bohuslav Tablic)
  2. Má duše, hořem sklíčená, (Rudolf Mayer)
  3. 690. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  4. MODLITBA. (Růžena Jesenská)
  5. Ctnost. (Pavel Josef Šafařík)
  6. 112. Nedávej se ovládati citu! (František Sušil)
  7. Památka zesnulých. (Bohuslav Tablic)
  8. Láska. (Bohuslav Tablic)
  9. Kněžství. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XXVII.) Bože! tobě vzdáváme (Václav Stach)