Tobě, drahý příteli a druhu!

František Jaroslav Kamenický

Tobě, drahý příteli a druhu! Tobě, drahý příteli a druhu!
Tobě vroucím srdcem věnuji, Na znameníznamení, že Tě miluji, Tato sprostá kvítka z českých luhů.
Přijmiž aspoň částku mého dluhu, Kterýž s vděčností Ti splacuji; Toběť Musy české děkují, Žes je z cizích vysvobodil kruhů. [V] Nezamítej sprostičkého kvítí, Nežádámť, by v Tvém se věnci skvělo; Krásnějšíť Ty budeš vínek míti. Vlast uvine pro miláčka svého Věnec neuvadlý na ctné čelo: A tenť bude pouze z Kvítí Tvého. [VI]