15. Děvče jako lusk.

František Jaroslav Kamenický

15. Děvče jako lusk.
Já jsem děvče jako lusk, Rádabych se vdala, A neráda leckomu Srdce své bych dala. Nejsem – ať to každý ví – Z šlechtického rodu, Sprosté, sedlské šaty mám, Nepívám než vodu. 31 Mám dva vínky zelené, Šněrování troje, Pantofličky červené, A střevíčky dvoje. Bílé jsou co padlý sníh Náramečky moje, Kanafaska s faldami Dle českého kroje. Jako labuť bílý krk, Růžové mám líce, Vlasy bělavé co len, Oči co dvě svíce. Dobrého jsem chování, Vlast má – země česká; Štíhlá jako jedle jsem, Poctivá a hezká. Nejsem nikdý ospalá, Časně ráno vstávám, Než kohoutek kokrhá, Po dvoře běhávám. 32 Janeček je švarný hoch, Chce-li si mě vzíti, Bude se mnou na světě Pravé nebe míti.

Kniha Písně v národním českém duchu (1833)
Autor František Jaroslav Vacek