27. Žaludy.

František Jaroslav Kamenický

27. Žaludy.
Na našem dubu Bylo žaludů Na sta i na tisíce; Bylo jich, bylo, Až znát nebylo Na dubě listí více. Není na dubu Ani žaludu, Chlapci je potrhali – Není na světě Mého děvčete, Již jsou je pochovali. Na našem dubu Bude žaludů Zas na stasta, na tisíce; Však na tom světě Mého děvčete Nebude nikdý více. 43