45. Cesta z námluv.

František Jaroslav Kamenický

Když náš Vít šel na námluvy, Slunce svítilo; Nebylo ani obláčku, To ho těšilo! Byltě pěkně ustrojený, Učesaný, naškrobený, Jako na mládence sluší, Než se ožení. Když se vracel z námluv domů, Tuť již pršelo, Tak že promok až do těla, To ho mrzelo! Pokazilť si nové šaty, To od hlavy až do paty, A tak přišel z námluv domů Hůř než z roboty. Toťby se mu ubohému Bylo nestalo, Kdyby se tam naň to děvče Bylo usmálo; Ale že se naň mračilo, Zlé to se mu přihodilo, A to hrdé děvče se mu Ještě vysmálo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dělat, chudák, koukat, nos, kapsa, huba, počkat, krk, vyndat, čert

105. báseň z celkových 674

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Svatba selská. (Karel Alois Vinařický)
  2. báseň bez názvu (Jaroslav Vrchlický)
  3. Pejsek z podruží. (Václav Antonín Crha)
  4. TAJČ. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. O jistém sedláku se povídává, (Jan Neruda)
  6. VAGABUND. (Josef Svatopluk Machar)
  7. PÍSEŇ REPTROSPEKTIVNÍ. (Viktor Dyk)
  8. Havran. (Václav Svatopluk Štulc)
  9. Na Sahaře. (Hynek Grunert)
  10. V SLUŽBĚ (František Šimeček)