47. Pobožná milá.

František Jaroslav Kamenický

Za tou naší vesničkou Je kaplička bílá; Dobře, že naše obec Ji tam postavila. K té kapličce s večera Má milá chodívá, S sepiatýma rukama Klečíc se modlívá. Ve své vroucí modlitbě Na mne pamatuje, Naši lásku přečistou Bohu obětuje. Bohu ji obětuje, Aby byla stálá, A do smrti nejdelší Věrná vytrvala. Ano ještě po smrti, Až budem spát v hrobě, Aby naše dušičky Dostaly se k sobě.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

697. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 7. Tmavá noc – ve chrámě u oltáře (František Jaroslav Vacek)
  2. Večerní modlitba. (Vojtěch Pakosta)
  3. 180. Láskou a vděkem (Eduard Just)
  4. Nad hrobem učitele. (Václav Antonín Crha)
  5. 27. (Dceruška s kyticí.) (Josef Uhlíř)
  6. III. Vášnivá ty Vilo, vznášej se nade mnou, (Josef Václav Frič)
  7. 161. Přijmi k oslavení svého svátku (Eduard Just)
  8. N. X. Jiná na Manžele. (Jakub Jan Ryba)
  9. 51. Jak hosti milenému (Josef Uhlíř)
  10. 30. Ku výsosti nebes spěje (Eduard Just)