58. Shledání se.

František Jaroslav Kamenický

58. Shledání se.
Co mě těšilo, Již se změnilo, Již mě to nebude těšiti víc; Byl jsem na světě rád, Nyní umřelbych rád, Zdeť na mne nečeká Dobrého nic. 67 Co jsem zde míval, S čím se těšíval, Toť již na hřbitově odpočívá; Ležíť tam, ach! leží Za kostelní věží Má drahá Hanička Přívětivá. Ona mi byla Nad všecko milá, Nebylbych ji byl dal za celý svět; Smrt na to nedbala, Ona si vybrala Z celé mé zahrádky Nejlepší květ. V večerní dobu K jejímu hrobu Jako osiřelý plakat chodím; Tímť srdci ulevím, Když na hrobě jejím Slzami zelenou Trávu skropím. 68 V dobu poslední Až mě vedlé ní Pod lípou u kříže pochovají, Žalost má ustane, Blaženost nastane; Tamť se duše naše Zas shledají.