75. Odplata za nevěru.
Měl jsem děvče modrooké,
Bylo jako z růže květ;
Srdci mému blaze bylo,
Rájem byl mi tento svět.
Blaze bylo srdci mému,
Rájem byl mi tento svět;
Kdyby mi tak vždycky bylo,
Chtělbych živ býť dvě stě let!
Chtělbych živ býť věčně věků,
Po smrti bych netoužil;
Láska by mne oblažila,
Smutek by mě nesoužil.
84
My jsme se již rádi měli,
Než jsme o tom věděli;
Chodili jsme do kostela
Spolu každou neděli.
U večer jsme sedávali
Při měsíčku pod dubem,
Kde se naše holubička
Líbávala s holubem.
Tam kdys v tichém rozmlouvání
V oči jsme si hleděli;
Že se věrně milujeme,
Teprva jsme zvěděli.
Byli jsme jen jedna duše,
Jedno srdce, jeden cit;
Myslil jsem, že nic nemůže
Nás od sebe rozloučit.
Pán Bůh sám ji za to naprav,
Že mým srdcem zhrdala;
Věrného-tě opustila,
Nevěrného dostala.
85