81. Pláč lásky.

František Jaroslav Kamenický

81. Pláč lásky.
Což to asi bude, Že mi teskno všude, Kudy chodím? Vždy bych jen plakala, Žalostně vzdychala, A proč – nevím. Když jsem plakávala, Zase jsem přestala, Nyní ale – Moje modré oči Pláčí ve dne v noci Neustále! 91 Darmo se mě na to, Můj drahý pantáto! Vyptávate; Jakž vám to vyjevím, Když to sama nevím, Nač se ptáte! Darmo, matko! dítě, Darmo vy těšíte Uplakané; Neníť mu pomoci, Plakat ve dne v noci Nepřestane. Ach! totě u Boha, Proč vaše nebohá Pláče dcera, Do rána bílého, Od rána bílého Do večera. 92