85. Růže.

František Jaroslav Kamenický

85. Růže.
Když jsem já byl malé robě, Matičku jsem celoval, Líce její jsem hladíval, Věrněť jsem ji miloval. Když byl ze mne mládeneček, Kvítí jsem si trhával, Z fialek a sedmikrásek Věnečky jsem plítával. Po rozkvětu své mladosti Růži jsem si pěstoval, Každé ráno ji zalíval, Neboť jsem ji miloval. 96 Když jsem růži vypěstoval, Listí s růže spadalo; Spadalo – mně ubohému Ostré trní zůstalo. Zůstalo mi ostré trní, Do srdce se vedralo, A je za upřímnou lásku Až do krve zbodalo.