IV.
Pod okny řehce již
Pod okny řehce již
Můj koníček vraný,
Již hrabe podkovou,
Nemá déle stání;
Můj koníček vraný,
Pěkně osedlaný,
On mi byl od krále
K boji darovaný.
103
Zhůru, bratří! zhůru!
Na koně sedejme;
Nechť pláčí rodiče –
Na to nic nedbejme;
Na koně sedejme,
Na slzy nedbejme,
Raději vesele
Sobě zazpívejme.
Zpívejme vesele,
Jak zpívají Češi;
Tenť není pravý Čech,
Koho zpěv netěší;
Po česku zpívejme,
Na koně sedejme,
A na nepřítele
Rychle pojechejme.
Pojecháme my naň,
V řad se postavíme,
A udatně se naň
Co lvi oboříme;
104
České srdce máme,
Zahnať se nedáme,
Škůdce vlasti naší
Všecky porubáme.
Rozmilé rodiče!
Nad námi zplesejte,
Že jedem do bojeboje,
Na to nic nedbejte;
Věrné syny máte,
Vlasti je oddáte,
Neplačte, pakli se
S nimi neshledáte.
Pročby jste plakali –
Za vás bojujeme,
A pro vlasť svou svatou,
Jižto milujeme;
Za vás bojujeme,
Pro vlasť umřít chceme;
Buďte s Bohem! my již
Dále pojedeme.
105