Košířskou ulicí tam kdesi od Motola(J6f)
jsem viděl ploužit se skupiny bědných koní(J6f)
Napolo mrchy již a živi jenom zpola(J6f)
ulicí vlekou se jak mor by přešel po ní(J6f)
Jak přízrak těžkých snů jež v horečkách kdys rvou ti(J6f)
rozbolavělou skráň stín za stínem se plíží(J6f)
jde přejde zaniká klopotnou trudnou poutí(J6f)
za koncem života jenž mukou jest a tíží(J6f)
Jak přízrak v horečce jež přeludy ti kreslí(J6f)
ve sny a mátohy se vlekou těžkou chůzí(J6f)
tvorové ubozí vyhladovělí skleslí(J6f)
že zjev jich vyvolá stísněný pocit hrůzy(J6f)
Níž k zemi sklánějí se jejich těžké hlavy(J6f)
po hrudích rýsuje se obrys žeber ostrý(J6f)
Jdou zvolna únavou jich krok se náhle staví(J6f)
a dál se šinou zas ty oživené kostry(J6f)
Tři čtyři pospolu ojediněle v páru(J6f)
se vlekou vedeni na ohlávce Jdou matné(J6f)
ty stíny tupý zrak na těle rány spárů(J6f)
jak nové strádání jim denně v bok se zatne(J6f)
Jdou tiché oběti vražedných dnů jen trosky(J6f)
těch zjevů někdejších jak vrátili se z dálky(J6f)
z cest krví prosáklých kde snad se vryly v mozky(J6f)
i němé tváři té sny o líticích války(J6f)
V té době zhnětené z běd útrap muk a ze zla(J6f)
srst bědných tvorů těch jak vlekou se tu choří(J6f)
s těl jejich vyhublých napolo místy slezla(J6f)
jak tráva na stráni když uschlá v létě shoří(J6f)
Jak mapa zčernalá jsou těla jejich lysá(J6f)
s ostrůvky na nichž srst porůznu ještě zbývá(J6f)
odřený nahý trup a bok v němž rána hnisá(J6f)
na šíji zvetšelá zcuchaná chudá hříva(J6f)
V jich smutných pohledech se chvěje prosba němá(J6f)
za soucit s bídou jich tak bolestnou a krutou(J6f)
s níž nikdo z lidí všech tu slitování nemá(J6f)
a jež jim denně jest nelítostnější knutou(J6f)
V těch hlavách zestárlých tak záhy co as u dna(J6f)
jich představ děje se Co tupý zrak jich vidí(J6f)
Snad je to vzpomínka na přešlé hrůzy trudná(J6f)
a hořká vzpomínka na pustý nevděk lidí(J6f)
Snad divý zmatený roj obrazů se zmítá(J6f)
v těch lebkách schýlených snad zůstal tam jen dojem(J6f)
stálého hřmění děl kdy jako bouře lítá(J6f)
jich rachot zahučel nad rozpoutaným bojem(J6f)
Snad je to představa úmorných kdesi v dáli(J6f)
pochodů horami nad propastmi a srázy(J6f)
úžlabím ve skalách kde žhavé slunce pálí(J6f)
a praskot šrapnelů ten pochod doprovází(J6f)
A zase rovinou ve dlouhých řadách ženou(J6f)
se v zimě ve sněhu kde havrani kol po stech(J6f)
vzlétají hladoví a stepí zasněženou(J6f)
se zima rozběsní že morek tuhne v kostech(J6f)
Dnes však to za nimi kdes daleko ta dlouhá(J6f)
zlá doba neklidu a strázní bez oddechu(J6f)
dny týdny měsíce a zůstala jen touha(J6f)
doplahočit se jen pod domácí tu střechu(J6f)
A nyní pomalu se bídně vlekou choří(J6f)
a mdlí tu šinou se tak těžce zmalátněle(J6f)
s mapami ostrůvku jež zrádná nemoc tvoří(J6f)
v širokých lysinách na polonahém těle(J6f)
A možná v mozku jich snad tichá podvědomá(J6f)
zůstala vzpomínka jež v mlhavo se ztrácí(J6f)
představa lepších dnů kdy ještě byli doma(J6f)
při denní obvyklé a radostné své práci(J6f)
Za rosy z jara kdys jdou na pole je ráno(J6f)
tak svěží průzračné a tak se volně dýše(J6f)
slunečním zlatem je kol všechno posypáno(J6f)
a písně skřivánčí se řinou s modré výše(J6f)
Z luk polí ze zahrad i z lesů vane svěže(J6f)
dech jara voní zem a v těle bujná mladá(J6f)
vře krev Slyš zvonek teď se ozval s blízké věže(J6f)
čas domů vrátit se je večer soumrak padá(J6f)
Nastala doba žní a vzduch je horkem provát(J6f)
z luk voní otava jež v kupách se tam suší(J6f)
V daleku dětský zpěv jen dotěrný ten ovád(J6f)
nepřeje poklidu a bzučí kolem uší(J6f)
V aleji ovoce na rozestlané slámě(J6f)
se žlutá červená dým hořícího pýru(J6f)
čpí v nozdry z ohníčků kol po mezích tak známě(J6f)
kraj tiše oddychá v tom požehnání míru(J6f)
Dokola bílo sníh A bystře saně letí(J6f)
silnicí pod klenbou zachumelených stromů(J6f)
a v saních hospodář a výskající děti(J6f)
Co vše to zašlo kdes jak dávno už je tomu(J6f)
A jednou vyvedli koníka z jeho stáje(J6f)
kam již se nevrátil Vojanským stal se koněm(J6f)
byl konec idyly Ó vojna vojna zlá je(J6f)
a koník jak by zem se byla slehla po něm(J6f)
A dnes hle zástup jich že bolí pohled na ně(J6f)
košířskou ulicí jde zvolna jako zmámen(J6f)
hrůzami přešlých dnů Jdou tiše odevzdaně(J6f)
že nad jich osudem by zaplakal i kámen(J6f)
A hledím za nimi jak zvolna se tu šinou(J6f)
jak bludné mátohy A líto mi těch koní(J6f)
tak němých zmučených stižených prašivinou(J6f)
A přešli ulicí jak mor by přešel po ní(J6f)
Tu náhle cítil jsem ti koně zbídačelí(J6f)
ti kdyby naříkat a plakat mohli že by(J6f)
jich nářek a jich pláč zatopil vesmír celý(J6f)
od země nicotné až k dalekému nebi(J6f)
Žalobný nářek jich dokola svět by zaleh(J6f)
a tak by zaplakal pláč jejich usedavý(J6f)
a tolik řekl by o vytrpěných žalech(J6f)
že člověk mimo jda by maně sejmul s hlavy(J6f)