SLOKY O MOŘI.
Po dlouhé roky, celá léta dlouhá
po moři v dálce vždy se stýská mi,
v dál vábí mne a láká vždy ta touha
v kraj cizí, daleký a neznámý.
A s léty vždy ten žhavý pocit vzrůstal,
jak vězněn byl jsem doma ku práci –
a léta šla, já smuten doma zůstal,
jen v moje sny dál moře burácí...
A touha marná láká, volá, šálí
a divné zvěsti duši vypráví –
ó širé moře, moře širé v dáli,
jak opíjí tvůj obzor modravý!
A léta přešla – darmo se mi stýská
po krajích dálných, stýská po moři, –
jen jednou moře uviděl jsem z blízka,
teď jen v mých snech dál ke mně hovoří.
[87]
Dál marná touha darmo v srdci bolí, –
jen část mé duše sama, beze mne,
jen štěstí mé za moře, hory, doly
šlo, zašlo kdes v té dáli tajemné...
88