Na kraji vsi mu obec boudu dala(J5f)
by pásal ovce zvonil hlídal v noci(J5f)
jak zbylo vše po nebožtíku otci(J5f)
i věčná bída i ta služba malá(J5f)
A časem někde v statku tvrdá skýva(J5f)
již tvrdší slovo koření a solí(J5f)
Jak vůl jenž mlčky jařmo tahá z polí(J5f)
i když naň rána padá hlavou kývá(J5f)
Jen časem řekne Taky jednou táta(J5f)
byl ve statku však propil jej i sebe(J5f)
i nás a všechno S úsměvem jenž zebe(J5f)
pak se svým stádem mlčky domů chvátá(J5f)
Zde kluci časem pokřikují za ním(J5f)
jak líbilo se prý mu v semináři(J5f)
Však on jde tiše dál ten úsměv v tváři(J5f)
a před sebou tu dlouhou cestu k pláním(J5f)
Po mírném svahu který stoupá k háji(J5f)
a kolem lomu kde se kámen láme(J5f)
jde mlčící až ku kapličce známé(J5f)
Ah on tak dlouho už tak dlouho zná ji(J5f)
On večerem teď často sedá tady(J5f)
Ta boží muka co už všechno zřela(J5f)
Jej sem až matka kdysi provázela(J5f)
když do Prahy šel tenkrát hošík mladý(J5f)
A vidí v duchu úvozem stín ženy(J5f)
jak zvolna jde a k mukám božím sedne(J5f)
a ve sváteční letní odpoledne(J5f)
upírá v dálku pohled zamlžený(J5f)
A zdá se mu krok tišší je a tišší(J5f)
mdlý víc a víc Leč ona přece čeká(J5f)
a upírá svůj pohled do daleka(J5f)
a zdá se jí že známé kroky slyší(J5f)
Teď truchlá duma mizí zas a znovu(J5f)
obrázek jiný září v oku vlahém(J5f)
jak s prostou rakví do kostela svahem(J5f)
jde truchlý průvod zvolna ku hřbitovu(J5f)
To puklé srdce jak tam klidně leží(J5f)
A zatím statek pustne loď jež tone(J5f)
ba nevynesli z puklé lodi oné(J5f)
ni cti ni jména pouhý život stěží(J5f)
To ze studií on se tenkrát vrátil(J5f)
A táta že měl pojištěnou střechu(J5f)
zapálil jednou Rázem v děsném spěchu(J5f)
divoký požár statek jejich chvátil(J5f)
O hrozno bylo v noci všechno spalo(J5f)
obrovský požár do daleka svítil(J5f)
a zvonek úpěl krov se rázem řítil(J5f)
a trámoví se žhavé rozpadalo(J5f)
Oh ona hrozná děsná slova žháři(J5f)
I statek vedle chyt Ó jaká hrůza(J5f)
a ten lid kolem jako vzteklá luza(J5f)
rval paliče jenž zsinalý byl v tváři(J5f)
Oh ona hrozná děsná slova hoří(J5f)
Leč otce když pak do vězení vedli(J5f)
on neplakal však nad mrtvolu zbledlý(J5f)
on cítil jak se země vůkol boří(J5f)
A potom stonal Jsou tomu snad roky(J5f)
či pouze den sám neví Jenom tuší(J5f)
že mráz jakýsi ležel v jeho duši(J5f)
a v čele že byl spánek přehluboký(J5f)
Že lidé časem říkali mu blázne(J5f)
a že byl v tmavém velkém domě kdysi(J5f)
A když ty všecky upomínky křísí(J5f)
vždy na prahu jen toho domu vázne(J5f)
Až po letech či po té chvíli bědné(J5f)
zas přišel domů doma nebyl ale(J5f)
jej zavedli do jakés boudy malé(J5f)
kde s králíky žil otec v jizbě jedné(J5f)
To bylo vše co necháno mu k stáří(J5f)
Z milosti obce nežil aspoň venku(J5f)
jak pes Teď sedal schoulen ve přístěnku(J5f)
a stýskávalo se mu po žaláři(J5f)
Tam z kraje vsi mu obec boudu dala(J5f)
Tak stojí sama v polích zvolna schází(J5f)
Oblázky časem kluk si po ní hází(J5f)
a ona níž se hroutí rozvětralá(J5f)
Tam tichý blázen myšlénky své hlídá(J5f)
a ke králíkům ulehá si v noci(J5f)
Vše zbylo tam po nebožtíku otci(J5f)
i králíci i vzduch i věčná bída(J5f)
Tam blázen už mu k padesátce táhne(J5f)
se časem směje časem divně kvílí(J5f)
U nohou jeho skáče králík bílý(J5f)
a blázen chvatně k čelu někdy sáhne(J5f)
A mluví při tom s ptáky ptá se stromů(J5f)
a u muk božích nepohnutě stává(J5f)
Když nad krajinou slunce zapadává(J5f)
on mlčky hledí bílou cestou k lomu(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
22 |
| Celkem veršů: |
88 |
| Jamb: |
88
(100 %)
|