***

Bohdan Kaminský

*** ***
Jak holubička jednou z rána v mou duši přišla nevolána ta láska, sladká dcera hvězd. Já na hrudi jen ruce složil, ji v duši, celý ráj jsem prožil a věřil tenkrát, že je máj. A teď, když marně ruce spínám a na všecko se rozpomínám, zas vidím ji, jak ulétá, a to, čím plálo mladé čelo a co mi v srdci rozpučelo, co porozkvetlé zašlo s ní. A co se dále žíti bojím, mně je, že v půli cesty stojím, že někdo s písní bolestnou mou vzpomínku v svém klíně chová a že zřím v dvířkách u hřbitova stín drahý mlčky zacházet... [9]

Kniha Na viole d’amour (1905)
Autor Bohdan Kaminský