POKÁNÍ

Bohdan Kaminský

Takový pustý výkřik v duši zní mi(J5f) co psáti chci ne není veselé(J5m) Dnes vedl bych vás mezi nešťastnými(J5f) jimž prokletí je psáno na čele(J5m) děj pochmurný bych v chudé oděl rýmy(J5f) a se čtenářem šel bych nesměle(J5m) nevlídnou nocí kde tma hluchá vládne(J5f) a nikde v dálce vidět hvězdy žádné(J5f) A nikde vidět není hvězdy spasné(J5f) tma hluboká je kolem do kola(J5m) Vzkřik zoufalý zní znovu znovu hasne(J5f) po smilováni kdos tak zavolá(J5m) v zoufalství nejvyšším a z muky časné(J5f) jej muky věčně hrozbou udolá(J5m) hlas druhý který odpouštěti moha(J5f) jen proklíná a hrozí jménem boha(J5f) A chaos v němž ty oba hlasy znějí(J5f) teď v lidské postavy se obláčí(J5m) Zříš stíny strhané již v beznaději(J5f) a zoufalství si oči vypláčí(J5m) za smilování prosbou rty se chvějí(J5f) hlas příkrý posupně jim opáčí(J5m) bůh k němuž bídné vedla dětská víra(J5f) že smilování svého odepírá(J5f) Nuž tak to bylo Od zpovědi zpátky(J5f) šla zmatena ji nerozhřešil kněz(J5m) Tak jako ve snu hřbitovními vrátky(J5f) šla těžce domů sotva krok ji nes(J5m) ji dohonily její kamarádky(J5f) a zhrozily se jak ji zřely dnes(J5m) zrak strhaný a vytřeštěný mukou(J5f) tak stála tu a omdlela jim v rukou(J5f) Dělnice z továrny Před roky dvěma(J5f) kdys o muzice její hoch ji sved(J5m) A děvče chudé jest a věna nemá(J5f) co dělat Hoch byl sotva dvacet let(J5m) a plival krev A potom nad oběma(J5f) hochova matka lála naposled(J5m) a byly starosti kdo v chatě chudé(J5f) a čím to dítě jejich živit bude(J5f) A dítě přišlo byl to mrzák malý(J5f) a churavělo stále V době té(J5m) světnici jednu všichni obývali(J5f) hoch souchotinář matka dítěte(J5m) i její rodiče Tu mnohé žaly(J5f) v nichž bezradostně život odkvete(J5m) hněv sváry mnohé jež vždy bída křísí(J5f) jídaly s nimi z jedné chudé mísy(J5f) To smutný život byl Tak často bývá(J5f) kde nouze domovem je zlý ten host(J5m) kde chybí i ta chleba suchá skýva(J5f) kde nakupí se starost na starost(J5m) a každá do krvava srdce zrývá(J5f) kde tvrdý život smilování prost(J5m) a věčné strádání a věčná bída(J5f) člověka k hrobu od kolébky hlídá(J5f) To smutný život byl kde dávno zmizel(J5f) paprslek poslední jenž kdy tu kmit(J5m) kde život štěstí nesil hoře sklízel(J5f) kde v bezejmenném stádě tupý lid(J5m) žil jako zvěř a znal jen trud a svízel(J5f) a štěstí tehdy jen když býval zpit(J5m) a vášně divoké a tvrdou práci(J5f) v níž uštvaný své síly utrmácí(J5f) Tak od malička v továrně i doma(J5f) v morovém děvče žilo ovzduší(J5m) Jí nikdy píseň nezachvěla rtoma(J5f) tma pustá ulehla si na duši(J5m) své hanby sobě ani nevědoma(J5f) jen toho bála se že vyruší(J5m) ji dítě z práce kdy jest nejvíc třeba(J5f) i pro milého vydělávat chleba(J5f) A víc než kdy teď peněz chtěli na ní(J5f) hoch zahálel a otec jenom pil(J5m) v čas poslední se práce netknul ani(J5f) a ve sklenici rozum utopil(J5m) a za mozoly zkrvavených dlaní(J5f) propíjel zbytek vědomí a sil(J5m) Zrak vytřeštěný ruce jež se chvěly(J5f) teď otce jinak ani neviděli(J5f) Tu denním hostem byla u nich váda(J5f) a zvolna hlad se vestěhoval sem(J5m) I hoch ji bil a přec ho měla ráda(J5f) s ním dítě druhé měla pod srdcem(J5m) a zhrozila se toho Darmo hádá(J5f) jak bude dál Jí život těžkým snem(J5m) a hrůzou byl Z nich náhle jeden ubyl(J5f) to otec její oprátkou se zhubil(J5f) Tak o své vůli skončil život trudný(J5f) Odešel jednou z domu zmizel kdes(J5m) a nevracel se dlouho chodec bludný(J5f) Za týden prohledali celý les(J5m) i rybník prohledali obě studny(J5f) jež byly tu jak do země by kles(J5m) vždy znovu s práznou vraceli se zpátky(J5f) Odešel zapad zmizel bez památky(J5f) A zase šli a zas den minul nový(J5f) a znovu stopa jeho hledána(J5m) A znovu prohledali každé křoví(J5f) pes pomáhal jim tesknil za pána(J5m) a v nocech vyl Kam děl se jen kdo poví(J5f) Do noci hledali ho od rána(J5m) a zase šli a zas den minul celý(J5f) za tmy se sami domů navraceli(J5f) A našli ho Byl jarní vlažný západ(J5f) Les prohledali celý dokola(J5m) s oblohy lehce začínalo krápat(J5f) Pojednou na psa někdo zavolá(J5m) do nízké houštiny se počal drápat(J5f) skrčená hnila tady mrtvola(J5m) A nad lesy kol jak se zvolna smráká(J5f) zde rozpadlo se tělo nebožáka(J5f) Tak domů šli ve trudnou chvíli onu(J5f) myšlénky divné měli ve skráni(J5m) Z vůkolních osad zněly hlasy zvonů(J5f) večerem jarním znělo klekání(J5m) a vytí psa Na širém nebesklonu(J5f) se mraky protrhaly po stráni(J5m) svit měsíce se rozlil hvězdy vzplály(J5f) a zvonů souzvuk zvolna tichnul v dáli(J5f) A jaro minulo i žně už byly(J5f) a podzim táh Od pohřbu otcova(J5m) hled dceřin stále býval zasmušilý(J5f) a skoupá nyní byla na slova(J5m) na otce trudné myšlénky jí zbyly(J5f) a čekala že znovu pochová(J5m) své dítě druhé jež své jméno rodné(J5f) mít zase bude po ní po svobodné(J5f) V tu dobu přišel z řádu Ježíšova(J5f) sem kněz a kázal Záhy všechen lid(J5m) v chrám hrnul se by neztratil ni slova(J5f) z kázání jeho jimiž počal hřmít(J5m) o hrůzách všech jež výheň pekla chová(J5f) pro všecky ty jimž do čela je vryt(J5m) znak hříchu po němž bůh je kdysi pozná(J5f) by uvrhnul je v pekel muka hrozná(J5f) Všem nestačil teď kostelík ten malý(J5f) kdo v zástupech teď přicházeli sem(J5m) a slovům hřmícím zbožně naslouchali(J5f) u vytržení jati úžasem(J5m) Jak s hory prudká lavina se valí(J5f) jež všecko strhne s sebou v letu svém(J5m) tak otřásal se kostelík ten vesský(J5f) tou řečí vášnivou jíž hřměly blesky(J5f) Vše jímal strach a úžas bázní chvěli(J5f) se před soudem až povolá jich Pán(J5m) viseli zrakem na rtech kazateli(J5f) jenž dolů blesky vrhal pohněván(J5m) Byl nepravostí jejich život celý(J5f) výčitkou svědomí teď každý štván(J5m) jen trnul že své duše spásy nedbá(J5f) a že jej stihne strašná boží kletba(J5f) Teď o životě přemýšleli věru(J5f) hřích sevřel všecky ve svá pářata(J5m) jen vášně znali karban zpronevěru(J5f) ba žili žili jako zvířata(J5m) a jak teď v kostelíka vážném šeru(J5f) jim nad hlavami hřměla slova ta(J5m) jen trnuli co příští chvíle nese(J5f) bůh zatratí li nebo smiluje se(J5f) A jak tu poslouchali tiše němě(J5f) a v ustrnutí stáli dokola(J5m) jim zdálo se že bouř ta hučí temně(J5f) hlas andělův že náhle zavolá(J5m) že chrám se boří a že chví se země(J5f) že na hřbitově každá mrtvola(J5m) najednou živne z popelu a troudu(J5f) a že čas nastal posledního soudu(J5f) I ona která těžkou svoji chvíli(J5f) čekala za nedlouho stála tu(J5m) jí zdálo se že hlava její šílí(J5f) v divokém náhlém hrozném záchvatu(J5m) bůh zda ji zatratí či odpustí li(J5f) se sama sebe ptala na tátu(J5m) si vzpomněla jak v srdci trudů nával(J5f) tam v lese tenkrát kličku zadrhával(J5f) A hlavou kmitlo jí že sama otci(J5f) tu připravila smrt a hořký trud(J5m) a hlavou kmitlo jí jak bloudí nocí(J5f) hladový opuštěn a sám a chud(J5m) jak umírá tak sám a bez pomoci(J5f) když spásy žádné není odnikud(J5m) jak odešel tak po nesváru mnohém(J5f) tak neusmířen s lidmi ani s bohem(J5f) A její život její žití kleté(J5f) čím bylo to teď sama ptala se(J5m) Jí jenom starost o vezdejší hněte(J5f) tak ze dne na den v těžkém zapase(J5m) čím lišila se ona od zvířete(J5f) Hle kterak žila sotva o spáse(J5m) své duše myslit v žití pokdy měla(J5f) ba na svou duši na tu zapomněla(J5f) Tak z kázání se navracely ženy(J5f) a jaký s nimi obrat stal se hle(J5m) jak v ustrnutí byly zaraženy(J5f) děs v srdcích svých a oči ovlhlé(J5m) Pak v kostelíka zachmuřené stěny(J5f) na druhý den i z dálky odlehlé(J5m) se zástup jejich vracel stále větší(J5f) jak očarován fanatickou řečí(J5f) Ten tichý kostelíček co tu stával(J5f) slz tolik neviděl za dlouhý věk(J5m) Na každé kázání vždy větší nával(J5f) i venku stáli celý hřbitůvek(J5m) byl pošlapán Sem z daleka se brával(J5f) dav nábožných a ke zpovědi klek(J5m) Za týden kněz tu činil pravé divy(J5f) hle káli se a bůh byl milostivý(J5f) Tu každému kdo smířiti se chystá(J5f) teď s bohem svým jenž láskou nejvyšší(J5m) hříchové odpuštěni jménem Krista(J5f) jenž ve svém slitování vyslyší(J5m) kde duším zkáza kynula by jistá(J5f) bez tvojí přímluvy ó Ježíši(J5m) Tak všem jež zbožnost vedla víra dětská(J5f) jsou odpuštěna provinění všecka(J5f) Jak znovu narozeni hříchu prosti(J5f) teď byli ti s nichž hříchy sňaty jsou(J5m) Stůl Páně všechny v lásce stejné hostí(J5f) hle kajícně se bijí do prsou(J5m) v nichž sálá pocit sladké blaženosti(J5f) div srdce svoje štěstím unesou(J5m) jen jedné štěstí toho přáno není(J5f) jí odepřeno hříchů odpuštění(J5f) Kol dívala se celá v ustrnutí(J5f) jen hořela a s ní se točil svět(J5m) V svých prsou nikdy nepoznané hnutí(J5f) a pocit hanby který v ní se zved(J5m) v tom nečekaném krutém odmítnutí(J5f) beze slov chvěl se němý její ret(J5m) a mezi tím co pláč jí slovo dusí(J5f) jí zdálo se že hrůzou umřít musí(J5f) Jí v duši znělo jen že běda tomu(J5f) jímž pohoršení vzchází Slova ta(J5m) ji mučila tou celou cestou domů(J5f) cítila jenom že je proklata(J5m) jí stalo se co z druhých pranikomu(J5f) ji příkrá hrozná stihla odplata(J5m) že z ní nedbalé přikázání boha(J5f) o běda vzešla pohoršení mnohá(J5f) Zle pohněvala na nebesích Pána(J5f) svým životem Ten život jeden hřích(J5m) Podruhé matkou bude neprovdána(J5f) a pohoršením bude dětí svých(J5m) až dorostou Jak jitřící se rána(J5f) ta slova bodala ji v mukách zlých(J5m) a zas jak vrávorala matnou chůzí(J5f) vzpomněla na otce i pekla hrůzy(J5f) Jí v duši náhle o pekle se snesly(J5f) ty všecky pojmy bujné představy(J5m) o těch kdo v zatracení muka sklesli(J5f) Vše najednou ji přišlo do hlavy(J5m) a podrážděná fantasie kreslí(J5f) jí otce jenž nah k patě od hlavy(J5m) k ní spíná ruce naříká a křičí(J5f) jsa naboden na rozžhavené tyči(J5f) A ďábel jeden stahuje mu s těla(J5f) řemeny kůže v srdci stydne krev(J5m) jí při tom pomyšlení druhý dělá(J5f) kol hranici ze suchých smolných dřev(J5m) a třetím smůla horoucí a vřelá(J5f) kapána na hlavu že strašný řev(J5m) je v celém pekle slyšet ale běda(J5f) zde odsouzeným nikdo spásy nedá(J5f) v novou představu se náhle hříží(J5f) a mysl znova jata trudným snem(J5m) jak otce samovraha hrozně tíží(J5f) hrob nesvěcený nesvěcená zem(J5m) jak nemá v hrobě pokoje jak plíží(J5f) se v noci po hřbitově tam i sem(J5m) duch jeho bludný jak ty jeho kosti(J5f) nenajdou klidu nikdy do věčnosti(J5f) Tak domů přišla v pohledu svém plachém(J5f) takovou úzkost že se lekli jí(J5m) Chvěla se hrůzou bolestí a strachem(J5f) a plakala hned bělost lilií(J5m) tvář její měla hned se rděla nachem(J5f) A ruce milého ty bily ji(J5m) v ten večer ještě na lože když lehla(J5f) myšlénka strašná hlavou její šlehla(J5f) Taková neodbytná jež se vrátí(J5f) vždy poznovu vždy zpátky do čela(J5m) taková myšlénka jež látku dá ti(J5f) noc dlouhou přemýšlet zprv nesmělá(J5m) najednou rázem celého tě schvátí(J5f) a z hlavy tvé si hnízdo udělá(J5m) kde jako zmije do kola se stáčí(J5f) co život celý hořkne zatím v pláči(J5f) Ta zmije rostla rostla v její hlavě(J5f) myšlének všech tam zamotala spleť(J5m) a otrávila všecky Namáhavě(J5f) si mladá žena vzpomínala teď(J5m) na celý život svůj a v pusté vřavě(J5f) zmatených pojmů darmo odpověď(J5m) hledala na to co s ní dál se stane(J5f) až ráno zítra k nové bídě vstane(J5f) Jí zdálo se že cosi v její hrudi(J5f) se zpřetrhalo rázem bylo jí(J5m) že pod čelem jí klatá zmije studí(J5f) a churavým se mozkem províjí(J5m) spát spát že člověk víc se neprobudí(J5f) smrt smrt jež ze všech útrap vyhojí(J5m) z myšlének všech naposled v choré skráni(J5f) ta jediná tam hlodá bez ustání(J5f) A myšlénka ta vířila jí v čele(J5f) až do jitra když srpek luny has(J5m) Před očima ji náhle žití celé(J5f) se ztemnilo ji duší táhnul mráz(J5m) najednou z lože vstala rozechvěle(J5f) jen políbila dítě své a v ráz(J5m) vyběhla ze dveří a ven se hnala(J5f) Tam u studny se křížem požehnala(J5f) Kol podzimní se probouzelo ráno(J5f) a ona celá zimou chvěla se(J5m) i vším čím nitro její bylo rváno(J5f) Kdos volal ji poznala po hlase(J5m) svou matku skok a bude dokonáno(J5f) jí v posledním se mihlo zápase(J5m) a přes zábradlí které studnu vroubí(J5f) s výkřikem náhle cítila se v hloubi(J5f) V čas ještě sběhli se v čas ještě zdola(J5f) ji vynesli a přece pozdě jen(J5m) A polomrtvou živou jenom zpola(J5f) jak vzkřísili ji ráno pátý den(J5m) se stala matkou dětský pláč ji volá(J5f) však život ubohé byl zatemněn(J5m) tmou šílenství Bůh maličké to robě(J5f) za krátkou chvíli soucitně vzal k sobě(J5f) A zbývá ještě drsná krátká scena(J5f) jen jeden ještě výkřik v hluchých tmách(J5m) Nemocná jedna byla uškrcena(J5f) kdys v blázinci a korridorem táh(J5m) zpěv ponurý jejž mladá pěla žena(J5f) jež mrtvou rdousila a v modlitbách(J5m) se při tom nad ní skláněla a znova(J5f) zpívala divná nesouvislá slova(J5f) A oči ztrhané a celá v křeči(J5f) všem řekla vidění že měla dnes(J5m) a vyprávěla nesouvislou řečí(J5f) že hříšnou kdysi zatratil ji kněz(J5m) že utratila tedy život něčí(J5f) by dostala se spíše do nebes(J5m) Nejtěžší oběť přinesla jsem bohu(J5f) já vraždila teď klidně umřít mohu(J5f) Ó bože na mne milost svoji sešli(J5f) a sejmi se mne vin a hříchů tíž(J5m) mou oběť přijals pane bože chceš li(J5f) mně milostivě všecko odpustíš(J5m) pro těžkou oběť mou A sem jak vešli(J5f) u vytržení ruce vzpjala výš(J5m) a smála se po utrpení mnohém(J5f) blažena šťastna usmířena s bohem(J5f)

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

1002. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vašim očím. (Xaver Dvořák)
  2. HVĚZDÁM. (Bohdan Kaminský)
  3. PÍSEŇ O ZAVÁTÝCH CESTÁCH. (Josef Rosenzweig-Moir)
  4. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  5. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Tak odejít... (Růžena Jesenská)
  7. VENUŠE (Rudolf Medek)
  8. Věř, doufej, trp! (Jan Červenka)
  9. Sloky. (Bohdan Kaminský)
  10. Za tichých nocí. (Jan Červenka)