Je život jenž se v hrůzu mění(J4f)
a tolik smutku má tam u dna(J4f)
jak kovkopova práce trudná(J4f)
v tmě hluboké a v osamění(J4f)
Tak horník bledý při své práci(J4f)
jde cestou již si v skalách láme(J4f)
a my li svoji cestu známe(J4f)
kde každý záhy utrmácí(J4f)
Nad unaveným jeho čelem(J4f)
mdlé světélko se z lampy line(J4f)
v tmu pusté noci nehostinné(J4f)
jak naděj v srdci osiřelém(J4f)
A tmavé zdi se vlhce lesknou(J4f)
a každá rána dlouze duní(J4f)
a časem vzdech se vzbudí u ní(J4f)
se zádumčivou písní tesknou(J4f)
A nesvitne sem paprsk svěží(J4f)
ni zablesknutí jedno jasné(J4f)
mdlé světélko už málem hasne(J4f)
a člověk tu už dýchá stěží(J4f)
A zase kámen v cestu padá(J4f)
a v nový kámen rána buší(J4f)
Pot na čele a smutek v duši(J4f)
jde kovkop dál s ním stínů řada(J4f)
Jak smutno je a dumy hlavou(J4f)
a duší táhnou stíny známé(J4f)
leč horník dál si cestu láme(J4f)
tu pustou cestu namáhavou(J4f)
Tu v dál se hloubí tmavá štola(J4f)
a jenom když se s jinou skříží(J4f)
tam kdos jenž také v hloub se níží(J4f)
tmou monotonní pozdrav volá(J4f)
A smutno zas je ticho znova(J4f)
a dále jen tu noc a tma je(J4f)
jde horník dál tmou zanikaje(J4f)
a dále v hrudi naděj chová(J4f)
A náhle tiše dumně zvolna(J4f)
zní vážná píseň v štolu dlouhou(J4f)
v ní odříkání pláče s touhou(J4f)
i upomínka jakás bolná(J4f)
S ní dutá rána ještě zní ti(J4f)
a z proražené skály valem(J4f)
proud vody v jeku neskonalém(J4f)
se ohromný a hrozný řítí(J4f)
Proud burácí a dál se valí(J4f)
tam kovkop se kdes u dna topí(J4f)
a výkřik jeho beze stopy(J4f)
znik v bouře hukot neskonalý(J4f)
Tak v příšerném a dravém jeku(J4f)
smrť zaskočí nás jednou ranou(J4f)
a hrozná v chvíli nečekanou(J4f)
nás umlčí pro věky věků(J4f)