Vše ztraceno...

Bohdan Kaminský

Vše ztraceno, vše umřelo mi a je tu vše jen trudný klam, zde jdeš jen cestou trním stlanou a darmo ptáš se, proč a kam. Zde paprslek se každý lomí na šíré pláni pustých vod – vše mrtvo! – s duší utýranou i já jen také umřít chtěl. A teď, kdy v jedné jarních nálad jsem prvně vyšel z města ven, s tou duší plnou, plnou žele a k smrti štván a unaven, já všude kol jsem cítil sálat neznámé touhy po štěstí, až otázkou cos plá mi v čele: A ty bys, hochu, umřít chtěl? A vánkem to kol hlavy chvátá a já tu k očím tisknu dlaň – mně chybí pouze onen v dáli, ten drahý mrtvý... myslím naň a ve vůni, již dýše máta, si myslím, já snad jako on že umru kdys – a čelo pálí – v den, kdy bych nejmíň umřít chtěl.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

30. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁŠ OSUD (František Šimeček)
  2. ŽIVÝM I MRTVÝM. (Bohdan Kaminský)
  3. Na konci saisony. (Bohdan Kaminský)
  4. 22. Za jediné tvé slůvko, (Josef Kuchař)
  5. ČTYŘI PÍSNĚ. (Otakar Theer)
  6. V NOCI U MRTVÉ. (Bohdan Kaminský)
  7. NAD PRÁZDNOU KOLÉBKOU. (Ferdinand Tomek)
  8. BLUDIČKY. (Antonín Jaroslav Klose)
  9. Z rumů. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  10. Resignace. (Augustin Eugen Mužík)