Na sklonku září Ze všech kteří(J4f)
přijeli v letě z města sem(J4m)
já zbyl tu sám A teď se šeří(J4f)
a mlhy táhnou nad lesem(J4m)
Vše umřelo co kvetlo v letě(J4f)
vše umírá co žilo kdys(J4m)
a příroda teď jenom zve tě(J4f)
jak chorý nad nímž plakal bys(J4m)
a na jehožto bledém čele(J4f)
a v choré tváři posmutnělé(J4f)
stín rozkladu už lehá si(J4m)
leč mroucí věří ve své zdraví(J4f)
a blouzní o tom až se smavý(J4f)
paprslek jara ohlásí(J4m)
Je podzim doba umírání(J4f)
Já vzpomínám zas vidím jej(J4m)
hoch dobrý bledých smutných skrání(J4f)
jde stále tiš a pomalej(J4m)
Ta dlouhá alej u Sychrova(J4f)
ta dlouhá alej u obory(J4f)
co upomínek pro mne chová(J4f)
Tu loni chodil brat můj chorý(J4f)
zde usadil se na lávce(J4m)
za večerů kraj dálný vídal(J4f)
a někdy slovem odpovídal(J4f)
k mé nahodilé otázce(J4m)
Já časem used k jeho boku(J4f)
on chvílemi děl slovo jen(J4m)
Víc mluvil smutek v jeho oku(J4f)
v šedivém svém haveloku(J4f)
on seděl po krk zahalen(J4m)
a vím že sobě myslil vždycky(J4f)
že víc než strom a list a květ(J4m)
je přece jenom život lidský(J4f)
že není možná zacházet(J4m)
jak list jenž hyne tiš a tiš(J4m)
že není možná umřít když(J4m)
jsi teprve ve květu mládí(J4f)
když všichni tebe mají rádi(J4f)
a teprv lásky náruč měkká(J4f)
tě opilého blahem čeká(J4f)
A on jak tomu věřil rád(J4m)
že s jarem se mu vrátí zdraví(J4f)
a jak se těšil kolikrát(J4m)
na první jara paprsk smavý(J4f)
A den tak za dnem tiše splýval(J4f)
a my tu sedávali sami(J4f)
on o jaru hoch bledý sníval(J4f)
a truchlivým se okem díval(J4f)
v ten kraj ve kterém rost a žil(J4m)
v ten kraj kde v dálce nad Troskami(J4f)
se soumrak zvolna položil(J4m)
kde Hrubé Skály trsy valné(J4f)
se zjasnily nad stromů šeří(J4f)
než padla tma v to město skalné(J4f)
a v celé krásné Pojizeří(J4f)
Ó večery když soumrak padá(J4f)
co upomínek pro mne chová(J4f)
lip žloutnoucích ta dlouhá řada(J4f)
ta dlouhá alej u Sychrova(J4f)
A za večerem večer vzcházel(J4f)
hoch ubohý víc nepřicházel(J4f)
Ta lavička dál byla sama(J4f)
A jednou k ránu bědná chvíle(J4f)
se odehrálo prosté drama(J4f)
kde v čelo jako kámen bílé(J4f)
stín rozkladu se těžce sklání(J4f)
a ruce nohy stydnou v led(J4m)
a ret se zachví naposled(J4m)
Byl podzim doba umírání(J4f)
Vy vlastibořské žalné zvony(J4f)
jak zníte zas to zvuk je týž(J4m)
jenž v zasmušené chvíle ony(J4f)
mně tolikrát rval srdce již(J4m)
Z daleka zní váš teskný hlas(J4m)
ó vlastibořské zvony dumné(J4f)
a náhle starý smutek zas(J4m)
a stará lítost je tu u mne(J4f)
Ach drahé vidím tváře známé(J4f)
a znovu cítím jak tu v ráz(J4m)
nám jedovatý ničí mráz(J4m)
co nejdražšího v světě máme(J4f)
Já vidím znovu drahé rysy(J4f)
své matky její oči zřím(J4m)
jak hledaly nás v posled kdysi(J4f)
pohledem v smutku ztrnulým(J4m)
Já vidím tři své bratry znovu(J4f)
to čtyřikrát jak šli jsme v pláči(J4f)
tou dlouhou cestou ke hřbitovu(J4f)
Buď pokoj s vámi mrtví spáči(J4f)
Na hřbitůvku tom osamělém(J4f)
tam spíte žitím utýráni(J4f)
a ten kdo zbyl tu v žití celém(J4f)
se darmo darmo smutku brání(J4f)
Mé ruky dávno on se chopil(J4f)
a teď jde se mnou krok a krok(J4m)
on duši moji steskem opil(J4f)
a dýše teď i z těchto slok(J4m)
on v nocích moje lože hlídá(J4f)
a mluví ke mně září hvězd(J4m)
a mlčením jen odpovídá(J4f)
když ptám se kde tu štěstí jest(J4m)
Tak on i já tu spolu jdeme(J4f)
on žití kříž mne učí nést(J4m)
on v srdce vyprahlé a němé(J4f)
zas po letech mně písně vrací(J4f)
to básníkovo zlaté štěstí(J4f)
on naučil mne resignaci(J4f)
a naučil mne bez bolesti(J4f)
si mysliti na chvíli onu(J4f)
až po dnech bojů těžkých ztrát(J4m)
po chvíli žití chvíli skonu(J4f)
hlas vlastibořských žalných zvonů(J4f)
i pro mne zalká jedenkrát(J4m)
Hle stárnem Kdos tě potká zdraví(J4f)
ty děkuješ mu kynem hlavy(J4f)
a pak se ohlednete oba(J4f)
Jak je to on Ach jaká doba(J4f)
co do školy jsi s ním tu chodil(J4f)
co hráli jste si jako děti(J4f)
i rvali se Jak čas ten letí(J4f)
On vzdělává teď rodný podíl(J4f)
má ženu svou a svoje dítě(J4f)
a jdeš li kolem pozdraví tě(J4f)
leč se záští snad hledí na tě(J4f)
a nepřítele v tobě vidí(J4f)
že chodíš kolem v lepším šatě(J4f)
a víc a víc se straníš lidí(J4f)
v nenávisti řekne třeba(J4f)
své ženě Toho darmochleba(J4f)
Ten zahálí co v potu tváří(J4f)
my týráni jsme celý věk(J4m)
by naše děti jednou v stáří(J4f)
nám daly chudý výměnek(J4m)
Ó přátelé nač tato slova(J4f)
Vy radosti své máte prosté(J4f)
leč kdo zná muka básníkova(J4f)
než v jeho duši píseň vzroste(J4f)
Kdo o nich ví A po práci(J4m)
vás odpočinek sladký čeká(J4f)
leč básník věčně potácí(J4m)
se prázdnou cestou do daleka(J4f)
kde bez lásky se žíti učí(J4f)
kde pochybností hlod jej mučí(J4f)
kde v odříkání strádá chudší(J4f)
než vy kdo krb svůj vlastní máte(J4f)
jimž děti klesnou do náručí(J4f)
kdo víte kam svou hlavu složit(J4f)
a kdo se nikdy nezeptáte(J4f)
jak chmurné drama žití prožít(J4f)
a proč a k čemu když to celé(J4f)
je bez cíle a bez účele(J4f)
Vás nikdy nehnětly ty trudy(J4f)
Vás živí kus té země rodné(J4f)
leč bez účele básník chudý(J4f)
jde světem sám To časem bodne(J4f)
Od parku vrat lip řada čtvera(J4f)
se táhne v dál Teď listí řidne(J4f)
a záříjové slunce vlídné(J4f)
když zaplane sem za večera(J4f)
tu v dojemné a snivé kráse(J4f)
se zjasní ves ten půvab kraje(J4f)
a tobě jako divem zdá se(J4f)
že smutek jeseni té taje(J4f)
v hluboké kouzlo které sladce(J4f)
ti mluví k duši a ji chvátí(J4f)
tak jako po dnech resignace(J4f)
když úsměv lásky ještě vzplá ti(J4f)
Je okamžik to jenom krátký(J4f)
leč tobě jak jdeš sám a sám(J4m)
se zdá že znovu ještě zpátky(J4f)
se zašlé léto vrací k nám(J4m)
Leč ne to více léto není(J4f)
to mrtvo už Je konec všemu(J4f)
Jen vzplálo v mlhu podjesenní(J4f)
leč dolů na zem nechce se mu(J4f)
jak já tu svoji mladost bědnou(J4f)
i všeho žití bídu žhavou(J4f)
ni srdcem svým ni těžkou hlavou(J4f)
bych nechtěl prožít ještě jednou(J4f)
A tmí se Na sychrovské věži(J4f)
je spuštěn prapor Večer padá(J4f)
Přede mnou tmí se stromů řada(J4f)
a v bílé mlze jenom stěží(J4f)
zřím na obzoru Trosky siré(J4f)
ve stromích tmí se rodná ves(J4m)
a v celé dáli široširé(J4f)
na niž se soumrak zvolna snes(J4m)
tak ticho je že slyšíš vlak(J4m)
jenž píská někde u Turnova(J4f)
v moji duši smutnou tak(J4m)
se stará touha vrací znova(J4f)
stesk po Praze již tak mám rád(J4m)
A to ví bůh co mne tam žene(J4f)
do zářivých těch promenád(J4m)
a na Příkopy osvětlené(J4f)
snad proto mezi lidí davem(J4f)
že člověk spíše zapomene(J4f)
Já vím to že se zapomíná(J4f)
Tam se září ve oku smavém(J4f)
chodila z jara letos ta(J4m)
k níž touha má své ruce spíná(J4f)
ta která prý mne ráda měla(J4f)
již líbával jsem na ústa(J4m)
a která teď už zapomněla(J4f)
Ten smutný čas Mlh těžký háv(J4m)
se na vše zvolna těžko věsí(J4f)
Ó rodný kraji budiž zdráv(J4m)
ó s bohem drahé rodné lesy(J4f)
Vy samoty v nichž bloudil jsem(J4m)
vy stezky vše ó vzpomeňte si(J4f)
až mráz a zima přijde sem(J4m)
že mezi ptáky druhy svými(J4f)
již hnízda svá tu v letě měli(J4f)
i básník jeden osamělý(J4f)
zde skládal verše své i rýmy(J4f)
co v bolesti a touze prožil(J4f)
že všechno ve své písně vložil(J4f)
Vy samoty ó vzpomeňte si(J4f)
tažného ptáka básníka(J4m)
jenž po dnech snění zmaten kdesi(J4f)
poslední dvéře zamyká(J4m)
v nichž nakladatel děl mu krátce(J4f)
že zlé jsou časy jaká škoda(J4f)
psát básně zbytečná že práce(J4f)
a kniha že se sotva prodá(J4f)
Tak po dnech ticha klidu snění(J4f)
zas navracíš se v šumný rej(J4m)
ve všední trudné zápasení(J4f)
a časem v pustou beznaděj(J4m)
Když v tichých nocích měsíc svítil(J4f)
a na cestu lil bledou zář(J4m)
tys básník byl a samotář(J4m)
však opuštěnís nepocítil(J4f)
Leč v bouřlivém tom lidí davě(J4f)
kde v srdci písně dumy v hlavě(J4f)
se potácíš a nevíš kam(J4m)
kde nejvíc chodí lidí kolem(J4f)
tam teprv tam ucítíš s bolem(J4f)
žes cizí všem a že jsi sám(J4m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
8 |
| Celkem veršů: |
240 |
| Jamb: |
240
(100 %)
|