DO HROBU.

Bohdan Kaminský

DO HROBU.
To tedy tvá ta zahrádka je, již v blouznivých jsi viděl snách, leč bez té písně v korunách, jíž pro den zašlý slavík lkaje, svou družku v spánek kolíbá. To tedy květy tvé, z nichž v plese svatební vínek dětských her jste splétávali v podvečer, to vínek tvůj, jejž tobě nese, tvá družička jej nese ti. To sladké tvé je poupě tedy, jež mrtvá třímá tvoje dlaň, ta ruka bílá... a kdy naň jsi hledíval, se ptával’s bledý, je komu, komu, komu dáš. A my je zatím tobě dali, v tu hlubokou a svatou tiš tak na věky kdy odcházíš – a květy těmi obkládali jsme v pláči spící hlavu tvou. 21

Kniha Ztracené volání (1884)
Autor Bohdan Kaminský