V PODLETÍ.

Bohdan Kaminský

V PODLETÍ.
Nic nemluví mi k srdci dojemněji, než báseň, kterou spadlý šeptá květ, když stříbrné se krajem mlhy chvějí a tobě vše jen dýše: naposled! – Tak vzpomínám, ó zlaté dítě, na tě. Jak smutno, teskno je teď v rodné chatě a v duši – v duši mráz a led. A hyne vše. List každý ještě v kráse ti zazáří, kdy slunko zlíbá jej, jak duše sledně v oko usmívá se, než navždy klesne v noc a beznaděj. – A celý háj v tom zachvěje se před ní, jak v miláčka by mrtvém retu slední vzdech hynul: – Miluj, vzpomínej! – 32

Kniha Ztracené volání (1884)
Autor Bohdan Kaminský