PO LÉTECH.

Bohdan Kaminský

PO LÉTECH.
Po létech stojím nad tebou. Jen zpráchnivělý, starý kříž... Sny staré ještě zazebou, i ztracené tvé žití celé i život můj – a ty tam spíš. Noc velká, širá nade mnou a hluboká a svatá tiš kol báseň skládá tajemnou, jež padá, padá, padá čistá mi do duše – a ty jen spíš. A já se modlit musím dnes a hlava těžká klesá níž a já bych tu jak dítě kles’ a zaplakal tak z celé duše na hrobě tom, kde hochu spíš. A pak – Oh, já jít musím zpět a odříkání hořkou číš mám ke dnu pít, tu plnou běd a plnou muk a odříkání a zoufalství – a ty jen spíš. 40