BOŽÍ MUKA.

Bohdan Kaminský

BOŽÍ MUKA.
Tak dlouho už, co tuto děsnou tíži jsi na svou drahou, svatou hlavu vložil, co celé peklo bolesti jsi prožil na dřevěném a spráchnivělém kříži. A v bolestech jak hlava tvá se níží, mně náhle zdá se, v oku tvém že ožil kýs paprslek, jenž divné světlo množil kol hlavy tvé. A zrak tvůj v dál se hříží. Co vidí tam, to ves je chudá, malá, to zmírání, to beznaděj a zima. A ve tvém oku celé nebe dřímá. A náhle mi, jak v paprscích by ráje tvá božská náruč vesmír objímala... Nic. Sni jen dál. Ta ruka přibitá je. 53

Kniha Ztracené volání (1884)
Autor Bohdan Kaminský