PODOBIZNA.

Bohdan Kaminský

PODOBIZNA.
Vlas jako noc, jež kryla žití mladé a posupným svým křídlem zacláněla paprskům štěstí. Vlas ten zvolna klade se kolem čela a vlnou líbá úbělových skrání. A čelo to je jako mramor bílé a čelo to je jasné jako v máji na drahém srdci nedosněná chvíle. Kol úst se tká jí tak čisté, tiché, snivé pousmání. A oko, tmavé, hluboké a bez dna, kde pohřbila mé celé, celé žití, sny, štěstí, klid. V mžik vzplála zář ta hvězdná – víc nezasvítí. A já tou nocí půjdu do skonání. 55

Kniha Ztracené volání (1884)
Autor Bohdan Kaminský