DLOUHÉ VEČERY.

Bohdan Kaminský

DLOUHÉ VEČERY.
Hlas dvojí slyšel jsem, mně oba byly známy a já je poslouchal a kdosi nad hvězdami. „Ó dlouhé večery! Až budeš mojí ženou! Tak sami, sami dva! Své srdce sotva nesu tím štěstím: ženo má! – V mou náruč přeblaženou až klesneš poprvé a já tě zlíbám v plesu!“ Hlas dvojí slyšel jsem, mně oba byly známy a já je poslouchal a kdosi nad hvězdami. „Ó dlouhé večery! Ó dlouhé noci zimy, kdy čelo bez spánku a obloha tak nízká, strop padá níž a níž... Že navždy zašla jsi mi, mé dítě! – matko má! – Dnes k smrti se mi stýská.“ Hlas dvojí slyšel jsem, mně oba byly známy a já je poslouchal a kdosi nad hvězdami. 70