O lásce.
Láskou zklamán za hory sem
Vysoké chtěl zajíti,
Mysle, že by mne tam láska
Víc nemohla najíti.
Hle, tu pastýř od hor spěchá.
„Kam tvá cesta?“ já se ptám. –
„„Bych se vyhnul lásky klamu,
„„K oudolíK oudolí se ubírám!““
Obrátiv se hned na cestu
K mořským břehům sem se dal,
Tam že láska mne nenajdenenajde,
V srdci sem se domníval.
73
Hle tu z lodě plavec chvátá.
„Druhu, kam?“ se zase ptám. –
„„Bych se vyhnul lásky mocimoci,
„„K suchéK suché zemi pospíchám!““
Tuť sem zmámen zůstal státi;
Kam teď půjde cesta má?
V ňádrech mých se ozývajíc
Srdce mé odpovídá:
„Byť bys k jižní horké poušti,
„NebNeb k severním sněhům šel:
„ChtěChtě se lásce ubrániti,
„S sebouS sebou vzít bys mne nesměl.“nesměl.
„PokudPokud v ňádrech srdce tluče,
„PokudPokud citů jara kynou,
„ZpěvZpěv a láska v básníkovu,
„V ČechaV Čecha srdci nezahynou!nezahynou!“
74