III.
Ty dome starý, všecky touhy lhaly.
Ty dome starý, všecky touhy lhaly.
Tvůj konec přišel. Léto poslední
Kol tebe přešlo. Nyní zabední
Tě prkny, jak by v rakev tebe dali.
Krumpáčům marně staré zdi se brání.
Je vítězem zde duch jen ničivý.
Až most se tady vzepne hlučivý,
Pak tebe nikdo nevzpomene ani.
Jen básník, zhroucen beznadějí všeho,
Jenž osudu číš dopil otravného,
Za noci zabloudí sem krokem mdlým,
By jako nad hrobem, nad zmarem tvým,
Ty dome krásný kdysi mládí jeho,
Lkal nad životem dávno zmařeným...
61