VZKAZ MRTVÉHO TULÁKA
Až nebude mne, ty, kdo každé chvíle
Jsi blízko mému srdci, vzpomínej
Pak věrně na mne. V hroby zasmušilé
Však nevnikej a stínům spáti přej...
Hleď v žhoucí slunce, v stromy rozkvetlé,
Nechť srdce tvé je ratolestí s květem,
A vzpomeň, že jsem chodil ve světle
A miloval vždy toulky širým světem.
Já bez starosti zřel, jak dny mé plynou,
Když radost v srdci mém se zachvěla,
Jak stříbro ryb se kmitne pod hladinou.
A chceš-li, vyslov jméno mé... V té chvíli
Se pohne ruka, která zetlela,
A oči planou zas, jež dávno shnily.
65