KONEC KURTISÁN
Ma chère, o nechte jen v klín složeny své ruce.
Vše degenerovalo. I svatá Prostituce.
Při kávě, cigarettě, co půlnoc zvolna bije,
Ležérně zpomenem’ kulturní historie.
Kult Phallův pěstovat jste v starověku znaly.
O florealiích jste nahé tancovaly.
Červeně barvený vlas po těle vám splýval.
Při aktu pohlavním lid k bohům hymny zpíval.
Pak s Římem papežů svádíte zápas chytrý.
Hrajete tiárou, plijete kněžím v mitry.
Mor zuří žárem měst, orgie výská mnohá.
V processí nahých těl ironisujete Boha.
Korouhve pestří se, a ruce v ňadra bijí.
Dle taktu tančíte oplzlou litanii.
A za revoluce, co guillotina řádí,
Krev sťatých k smyslným vás křečím náhle svádí.
Do vlasů vplétáte krvavě vlhkou růži.
Při aktu smrtícím se směšujete s muži.
61
Má chère, o nechte jen v klín složeny své ruce.
Vše degenerovalo. I svatá Prostituce.
Pro věci minulé zrcadla unuděná
Sem k nám se sklánějí, kde rudá svítí stěna.
Nuance hledá zrak. Vše šedí svou jej drtí.
Vše enervováno. Vše stíženo až k smrti.
Však dosud, kurtisány! vás fantasie hostí
A vaše originelní a marné šílenosti.
Samice lichotné s červeně zlatým vlasem,
Vás myrrhou infikovaných zpomene BÁSNÍK časem,
Též krásy prostitut, dnes bídně zhanobený,
Vás truchle pozdraví, jež žít jste znaly, ženy!
Ty, jež jsi strávila, o Prostituce, slavím,
Ty, jež chceš stráviti, ty všechny hrdě zdravím!
Nechť jejich nahoty v šer bleskne přízrak bílý!
Ať zplá zrak fosforem, vilností maso šílí!
Však marný je to sen. Dnes v melancholii zkázy
Ideje veliké truchlivé zbytky mrazí.
Propadlé spleenům svým, o ženy, nelze žíti...
Jen síly nemíti svou marnost pochopiti!
Líp jenom zpomínat, co půlnoc zvolna bije,
Při kávě, cigarettě kulturní historie.
Ma chère, vše marno je. V klín spusťte zvadlé ruce.
Vše degenerovalo. I svatá Prostituce!
62