KONEC KURTISÁN

KONEC KURTISÁN
Ma chère, o nechte jen v klín složeny své ruce. Vše degenerovalo. I svatá Prostituce. Při kávě, cigarettě, co půlnoc zvolna bije, Ležérně zpomenem’ kulturní historie. Kult Phallův pěstovat jste v starověku znaly. O florealiích jste nahé tancovaly. Červeně barvený vlas po těle vám splýval. Při aktu pohlavním lid k bohům hymny zpíval. Pak s Římem papežů svádíte zápas chytrý. Hrajete tiárou, plijete kněžím v mitry. Mor zuří žárem měst, orgie výská mnohá. V processí nahých těl ironisujete Boha. Korouhve pestří se, a ruce v ňadra bijí. Dle taktu tančíte oplzlou litanii. A za revoluce, co guillotina řádí, Krev sťatých k smyslným vás křečím náhle svádí. Do vlasů vplétáte krvavě vlhkou růži. Při aktu smrtícím se směšujete s muži. 61 Má chère, o nechte jen v klín složeny své ruce. Vše degenerovalo. I svatá Prostituce. Pro věci minulé zrcadla unuděná Sem k nám se sklánějí, kde rudá svítí stěna. Nuance hledá zrak. Vše šedí svou jej drtí. Vše enervováno. Vše stíženo až k smrti. Však dosud, kurtisány! vás fantasie hostí A vaše originelní a marné šílenosti. Samice lichotné s červeně zlatým vlasem, Vás myrrhou infikovaných zpomene BÁSNÍK časem, Též krásy prostitut, dnes bídně zhanobený, Vás truchle pozdraví, jež žít jste znaly, ženy! Ty, jež jsi strávila, o Prostituce, slavím, Ty, jež chceš stráviti, ty všechny hrdě zdravím! Nechť jejich nahoty v šer bleskne přízrak bílý! Ať zplá zrak fosforem, vilností maso šílí! Však marný je to sen. Dnes v melancholii zkázy Ideje veliké truchlivé zbytky mrazí. Propadlé spleenům svým, o ženy, nelze žíti... Jen síly nemíti svou marnost pochopiti! Líp jenom zpomínat, co půlnoc zvolna bije, Při kávě, cigarettě kulturní historie. Ma chère, vše marno je. V klín spusťte zvadlé ruce. Vše degenerovalo. I svatá Prostituce! 62