HOREČKA

Jiří Karásek ze Lvovic

HOREČKA
V sen horký ohně do červena lehly. Jak vlažný popel prší citů prach. A všechno směšuje se v kalný nach. A v tělo jak by bodly tvrdé jehly. Teď jak by ostrý mráz se v tělo vtáh’. A horko zas. A hořko. Vír to stálý. A rány jitří se a rány pálí. A mrtvo. Dusno. Dusno v temnotách. Teď nervy chvějí se, tak tence v noční tiš. Jsou jemné housle, na něž nápěv smrti Si Nemoc hraje... Zvuk, jenž ticho drtí. Teď rytmů tíha boří se z tmy, z nízká. To zdola. Odraz pochodní sem blýská. Skla oken třesou se... to PŘÍCHOD již! 48