VYHASLÉ OHNĚ

Jiří Karásek ze Lvovic

VYHASLÉ OHNĚ
Nechoďte již blíže. Zpožděný váš příchod Marně hledá, co jsem kdys vám nabízel. Jako koberec jsem tehdy duši svoji Na cestu vám prostřel, Kterou vy jste šel. Ale vy jste váhal. V hospitálu leží Dnes má duše zprahlá. Konec se vší hrou. Hystericky zplanul tváře mrtvý úběl Nenadále v prudkou červeň hektickou. Z pochodně zbyl popel. Po sálavém žáru Rozlil se mým nitrem října mlžný spleen. A co zříte teď, já nejsem. To můj stín. Nechoďte již blíže... Nezbudím se k žití... Láska? Paprsk slunce bahnem odražen. Chcete políbit mne? Mrtvola jsem jen. 59