MARNOST SNŮ

Jiří Karásek ze Lvovic

MARNOST SNŮ
Já lásku v ztemnělých snil barvách v pozdní dny. Má touha byla mdlá od tajemství, jež nesla. Však rozkoš věcí jest jich smrt. Má touha klesla A chtěla být jak stín, jejž věci nevrhly. Pak všechno zmizelo, a zůstal hnus a hřích. Mne jala výčitka, jak tělo had by svíral. Před oltář klekl jsem, v tvář bohům vroucně zíral. Však lupanar se smál i z dveří přivřených. Nač váháš, duše má? Je třeba pevným být A ulic profánních se blátem poskvrnit. Či mníš, že vůně mdlá v tvou duši z jiné dýchne? Snů marná nahoto, kde život k hodům zval. Své zuby očistiv, se Trimalchio směje. Nač váháš, duše má? Jen stoupni směle v kal! 55
Básně v knize Sodoma (in Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic, svazek 5):
  1. Jsem dítě Sodomy, v sny marně zatoulané,
  2. SODOMA(*)
  3. IO TRIUMPHE!
  4. JAPONERIE
  5. BACCHANAL
  6. ZELENÉ OČI
  7. METEMPSYCHOSA
  8. ZMÁMENÍ
  9. HORKÉ A SMYSLNÉ RŮŽE...
  10. PÍSEŇ POCITU SEXUELNÉ MSTY
  11. TVOU NAHOSTÍ ŠÍLEN...
  12. PUBERTA
  13. SEXUS TRIUMPHANS
  14. HYMNA PRIAPOVI
  15. CONFITEOR
  16. VENUS MASCULINUS(*)
  17. SAMOTA
  18. MRTVÝ EROS
  19. POSLEDNÍ PŘÁTELSTVÍ
  20. INCUBUS(*)
  21. ÚNAVA
  22. V LYRU ZE SLONOVÉ KOSTI...
  23. POZDNÍ OKAMŽIK
  24. SMUTEK TĚLA
  25. HOREČKA
  26. NEMOC
  27. ROZKLAD
  28. NARKOSY
  29. KALNÝ ZÁPAD
  30. SETKÁNÍ
  31. MARNOST SNŮ
  32. PŘÍCHOD BARBARŮ
  33. HNUS POZNÁNÍ
  34. V DEŠTIVÉM JITRU
  35. VYHASLÉ OHNĚ
  36. DEFLORACE DUŠE
  37. KONEC KURTISÁN
  38. SYMPOSION
  39. POZNÁNÍ(*)
  40. VYHNANCŮM LÁSKY