VIII. Noční sonet.

Jiří Karásek

VIII.
Noční sonet.
Za noci příšerné, kdy náhle v tmách zvon Úzkosti děs bije mrtvý, siný, jenž v celý kraj se schvívá, na poplach, co měsíc rozlitý je v tvrdé stíny, kdy v chodbách vítr kvílí jako štván a zmlklá, jakby únava ho zhnětla, má duše vstává, černý sakristián, by v minulosti hrobkách zžehla světla. Za všechny zemřelé, jichž stíny vtřásly se v Duši noci, která v nářcích zní, mši vzpomínek čtu tichou, smuteční. I za ty všechny, kteří právě zhasli v zákoutí nemocnic, kde phthisikové mrou a v ňadra kostnatá pěsť ryjí vyzáblou.

Kniha Zazděná okna (1894)
Autor Jiří Karásek ze Lvovic