XV. (Jako byste nevěděla.)

Antonín Jaroslav Klose

XV.
(Jako byste nevěděla.)
Do oken vám jaro dýchá, květem, písní laškující, září kolem rtů i čela – a vy tam tak smutná, tichá, sedáváte s bledou lící, jak byste nic nevěděla. Horečně vám hlavu svírá průsvitná a slaba ruka, a noc bez hvězd, propasť celá, z očí kams vám v prázdno zírá – že mně při tom srdce puká, jako byste nevěděla. Jako byste nevěděla, co vždy do těch slov je dáno, když se ptávám: bude zdráva? – a odpověď rozechvělá, jak ji slýchám večer, ráno, že mi smrt či život dává?! – 114 Z oken zří dnes očka snivá pod tím bujným vlasem rusým, z něhož líc se rdí i bělá: dlaň mi kyne, úsměv kývá –: že Vás víc než vidět musím, jako byste nevěděla!... 115

Kniha Básně (1889)
Autor Antonín Jaroslav Klose