„PRINCEZNA“.

Antonín Jaroslav Klose

Že u věk pozdní přec přišlo to dítě(D4a) s ním se tak láskali zjevně i skrytě(D4a) Princeznou byla jim cílem všech tuh(D4m) měli dost na to a zdraví dá Bůh(D4m) Matka pak umřela Sotva rok mizí(D4a) ženu si tatíček přivádí cizí(D4a) sobě snad krásnou jí ale zlou(D3a) jak už ji lidé tak macechou zvou(D4m) Pod vášní dobrý cit dusí se hyne(D4a) k otcovu srdci se macecha vine(D4a) dceruška pro měkkosť pohledů slov(D4m) chce li ať chodí si na matčin rov(D4m) Bože můj Bože můj naděje žádné(D4a) Vždyť už i otec jí ku smrti chřadne(D4a) všecko ji opouští cizí je svět(D4m) dcerušce sirotku dvanáct je let(D4m) Dceruška kvítek je útlý a bílý(D4a) macecha vdova vnad plna i síly(D4a) bohatý závoj a pod ním ten zrak(D4m) o muže mladého není zle pak(D4m) S macechou otčím je v pokoji druhém(D4a) sirotek napřed kdes s pláčem svým druhem(D4a) dorůstá chápe cos zří stále víc(D4m) cit svůj jen ukrývá pod němou líc(D4m) Aby ji provdali Škoda je věna(D4a) Samať je bez krve tichá jak pěna(D4a) k děcku pak potřebí jejího náručí(D4a) aspoň se něčemu pro život naučí(D4a) A přec jim vadila v činu i kroku(D4a) Než jí však bude těch dvacet čtyř roků(D4a) podíl je u nich tak nejlépe skryt(D4m) stravu má z něho i útulný byt(D4m) Avšak což ona ví Snášela všecko(D4a) jen když se aspoň jí když byla děcko(D4a) jak ji ta matička otec měl rád(D4m) na jejich hrobě smí o tom všem zdát(D4m) Tam si tak posteskla touživým hlasem(D4a) až příkře děli jí Plýtváš jen časem(D4a) Tam ti nic nedají u nás jsi teď(D4m) stále co dělat je práce si hleď(D4m) Jak rána kamenem když vrazí na sklo(D4a) cosi jí u srdce chytlo a prasklo(D4a) jak by jí unikla všecka krev dech(D4m) stála tu zjevena po slovech těch(D4m) Rázem teď cítila všecko a znova(D4a) ústrky pohledy nevlídná slova(D4a) Když marna modlitba nepomoh pláč(D4m) nežli to snášeti uteku radš(D4m) Ráno již kvapilo v teplý den svěží(D4a) Od prázdné postele macecha běží(D4a) s otčímem láteří I vzal ji ďas(D4m) však se nám k obědu navrátí zas(D4m) Nepřišla V službě hůř chleba se nejí(D4a) než s tím co dala v něm macecha její(D4a) aspoň tak denně zrak její a cit(D4m) slzami hořkostí nebude ryt(D4m) Nepřišla Kdo by se staral dál o ni(D4a) V městě však za květem hřích se jen honí(D4a) a její jemná pleť panenský zjev(D4m) mnohých zde roznítil oči i krev(D4m) Stokrát se chtěla již vrátit přec domů(D4a) Ale co řekli by lidé dnes tomu(D4a) Hlavou by kývali za ní již snad(D4m) prsou květ natržen den co den vad(D4m) Až uvad docela pod vášní jedem(D4a) Kalný vír života na čele bledém(D4a) v krajky i náramky na ňader dech(D4m) na místo čistoty drze si leh(D4m) A teď se vrátila Pán s ní hle kýsi(D4a) monokl na oku vyžilé rysy(D4a) Přišla si pro věno dali je hned(D4m) dospěla všeho i dvacet čtyř let(D4m) Všickni se divili Princezna věru(D4a) Každý mít nemůže takovou dceru(D4a) Ale ten život tvůj duši a květ(D4m) kdo ti jen nebohá navrátí zpět(D4m)

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

287. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Všecko má své dobré časy. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Popolítá již to léto babí, (František Sušil)
  3. ZAČAROVANÝ LES (Jaroslav Vrchlický)
  4. Tak jako v lásce krásná Meluzína (Adolf Heyduk)
  5. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. DĚTI. (Růžena Jesenská)
  7. JAK OLTÁŘ BEZ BOHA... (Bohdan Kaminský)
  8. VII. Má bába měla herbář (Antonín Klášterský)
  9. Nehoda. (Jaroslav Martinec)
  10. Dni. (Boleslav L. Černý)